Výlet pro vláčkomily – Z Bílovic nad Svitavou do Obřan
Lokalita: Bílovice nad Svitavou, okr. Brno – venkov, Jihomoravský kraj
Trasa: Od nádraží Bílovice nad Svitavou cca 200 m zpět podél silnice k mostu a rozcestníku Bílovice nad Svitavou – most, sokolovna, poté po cyklostezce 5 do Brna - Obřan na konečnou tramvají nebo lze od rozcestníku Těsnohlídkovo údolí – lávka pokračovat dále po červené tz po druhé straně řeky tamtéž
Délka: 4,5 km
Povrch cesty: asfaltka (cyklostezka), zpevněná cesta (po červené)
Náročnost: lehká, po rovině
Náklady:
Možnost občerstvení, odpočinku: po cestě občas lavička, v polovině cesty posezení, restaurace v Bílovicích nebo Obřanech
Zajímavosti: procházka kolem řeky kolem frekventované železniční trati, příp. zahradní železnice
Byli jsme zde: leden 2020
Odkazy: Zahradní železnice v Obřanech https://www.zahradnizeleznice.net/
Poznámky:
Cesta vede kolem trati, vlaky zde dost hlučí
Kousek (cca 0,5 km) od sokolovny (výchozího rozcestníku) do kopce po cyklostezce 5005 je Studánka Leoše Janáčka a Myslivna Lišky Bystroušky, kam jsem nezacházela, ale může to být zajímavá zastávka
Cestu lze spojit s výletem z Velké Klajdovky nebo protáhnout podél Svitavy po cyklostezce libovolně dál
Jednoho lednového dopoledne, když po několika šedivých dnech konečně zazářilo nad městem zase sluníčko, jsem se rozhodla pro vycházku mimo město, kterou stihnu mezi kojením a do oběda než vyzvednu děcka ze školky. Volba padla na Bílovice, kam jezdí co hodinu i autobus MHD (většina spojů je nízkopodlažních), odtud je člověk podél řeky za hodinku zase zpátky v Brně na konečné šalin (tramvají) v Obřanech. Ty jezdí nízkopodlažní jen některé, takže pokud si chce být člověk jistý, že nebude muset žádat někoho o pomoc s kočárkem (popravdě ono tu moc lidí ve všední den před polednem a v zimě nenastupuje), je potřeba se dopředu podívat. Ovšem v létě a o víkendech je tu živo, je to oblíbená rekreační lokalita.
Vyjela jsem autobusem ze Staré Osady do Bílovic k železniční stanici. Kdybysme jeli všichni nebo bych jela s dítětem bez kočárku/s golfkama, tak bych pro cestu využila určitě vlak – přece jen je to pro děcka větší zábava a zážitek a ve všední den jezdí častěji než autobus. Autobusem i vlakem je to jedna mimobrněnská zóna. Od nádraží jsem se vydala nejdřív kousek zpátky k mostu, ten jsem přešla a vydala se po cyklostezce (pěkná asfaltka). Co mi dříve nedošlo a došlo mi to až zde (poté, co se ozvalo kvílení brzd vlaku od nádraží), je, že celá cesta vede vedle dost frekventované železniční tratě, takže za hodinu a kousek, co jsem tudy šla, jsem viděla a slyšela asi 11 vlaků. Takže pro nadšené milovníky vlaků ráj, ovšem pro děťátko toužící po spánku a zvyklé na klid spíš noční můra. Náš Matýsek (zřejmě otrlý díky starším sourozencům) spal jako zabitý i tak, ale když jsem tudy šla před lety s asi tříměsíční prvorozenou Verunkou, tak se toho hluku dost lekala. Po cyklostezce se dá dojít až do Brna do Obřan, ale já jsem chtěla zkusit cestu po červené, proto jsem u rozcestníku Těsnohlídkovo údolí – lávka přešla na druhou stranu řeky a pokračovala po červené. Cesta není sice už asfaltka, ale i tak byla sjízdná s kočárkem v pohodě. U rozcestníku je i posezení a lávka vede hned vedle tratě v místech, kde končí tunel. Po této straně řeky je už téměř na konci cesty, na mlýnském nábřeží venkovní posilovna, kousek dál menší dětské hřiště a co je nejlepší, tak zahradní železnice. Ta byla v zimě zazimovaná, ale v létě jezdívá v neděli a vozívá děti, je hojně navštěvovaná a u dětí (nejen těch našich) hodně oblíbená. Jízdné se neplatí, ale je zde kasička pro dobrovolné vstupné/příspěvek na údržbu. Odtud už je to jen kousek na konečnou šalin (tramvají).
Fotogalerie zde