K pramenu Svratky

Lokalita: Cikháj, okr. Žďár nad Sázavou, Vysočina
Trasa: Varianta I: Od rozcestníku „U snítku“ (při silnici 350 kousek za obcí Cikháj) po neznačené cestě směrem k modré tz „ Cesta partyzánské brigády M.J. Husa“ a po ní dále až k pramenu Svratky a zpět.
Varianta II: Od plácku u křižovatky lesních cest při silnici 350 kousek před obcí Cikháj (viz mapka) po neznačené cestě k modré tz „ Cesta partyzánské brigády M.J. Husa“ a po ní dále až k pramenu Svratky a zpět
Délka: 2,9 km (cesta tam)
Povrch cesty: varianta 1 – neznačená cesta – upravená lesní, dále asfaltová silnička, posledních cca 60 m k pramenu lesní s kořeny a kameny
Varianta 2: asfaltová silnička, posledních cca 60 m k pramenu lesní s kořeny a kameny
Náročnost: střední, cesta je do kopce
Náklady:
Možnost občerstvení, odpočinku:
Zajímavosti: pramen Svratky, technická zajímavost Sražená voda
Byli jsme zde: listopad 2020
Odkazy:
Poznámky: K samotnému prameni se s kočárkem dá dostat pouze s přenesením nebo hodně kostrbatě za sucha

Když už bydlíme v Brně, říkala jsem si, že by bylo pěkné podívat se k pramenům brněnských řek. Svratka pramení ve Žďárských vrších, kousek od Cikháje. Původně jsem chtěla spojit návštěvu turistického (Stříbrné studánky) i opravdového pramene dohromady, ale vzhledem k roční době a chodící kondici dětí jsem se rozhodla to nakonec rozdělit. Původně jsme chtěli vyjít rovnou z Cikháje po modré tz, ale po shlédnutí rozbahněné cesty jsem plán přehodnotila a zkusili jsme neznačenou cestičku „silničku“ kousek nad obcí u rozcestníku „U Snítku“. Bylo zde i malé „parkovišťátko“ asi pro 3 auta. „Silnička“ je upravená lesní cesta, aktuálně byla trochu rozblácená. Ale pořád daleko míň než zmíněná polní modrá. Když jsme se napojili na modrou tz, byla cesta již asfaltka. Po ní vedla cesta do kopce. K samotnému prameni musí člověk sejít asi 60 m do lesa, cesta byla rozblácená, takže jsme kočárek nechali na cestě, za sucha by se sem s kodrcáním nebo občasným přenesením dostat asi dalo, ale je to kousek, tak se dá lehce vystřídat. Cestou zpátky jsem si všimla, že silnička, po které jsme šli, ústí také k silnici 350, takže jsem se ji vydala prozkoumat a manžel s Matýskem šel zpátky k autu a mě vyzvedli na silnici níž. Tuto variantu jsem označila č. II a vede celou cestu po asfaltce, takže za mokra je asi výhodnější. Na rozdíl od varianty I, která vede zprvu po rovině, vede tato do kopce celou cestu.

Fotogalerie zde