Na zříceninu hradu Milštejn

Lokalita: Lužické hory

Trasa: osada Naděje (část obce Cvikov) po cyklostezce "Cesta k sousedům" kolem vodní nádrže Naděje (odtud souběžně s červenou tz) k rozcestníku "Pod Suchým vrchem", dále pokračovat ještě cca 430 m po cyklostezce dál k odbočce na neznačenou silničku vlevo (jestli se nepletu, tak na rozcestí je posed), dát se po ní (na ní se časem znovu napojuje červená tz) k rozcestníku "Milštejn" poté na rozcestí hned pod rozcestníkem odbočit vlevo na štěrkovou cestu (neznačenou), která nás dovede zpět do osady Naděje

Délka: 6 km

Povrch cesty: kromě posledního úseku (Milštejn - Naděje) asfaltka nebo kvalitní štěrková cesta, poslední část kamenitá štěrková cesta (pro jiné než sportovní kočárky bych nedoporučovala, ale je možné se vrátit zpátky stejnou cestou - to by bylo dohromady cca 9 km)

Náročnost: až k rozcestníku "Pod Suchým vrchem" (více než polovina cesty) vesměs pořád do kopce (mírného, ale táhlého), pak po rovince a z kopce

Náklady:

Možnost občerstvení, odpočinku: odpočívadlo nebo lavičky u vodní nádrže Naděje a u Milštejnu (zde i ohniště), restaurace v nejbližších obcích (Cvikov, Mařenice)

Zajímavosti: příroda, zřícenina, bunkry

Byli jsme zde: září 2015

Odkazy:

Poznámky:

Na prodloužený zářijový víkend jsme zavítali do severních Čech. Počasí nám zrovna moc nepřálo, protože se pořád honily mraky a nebylo moc teplo, ale nakonec to dobře dopadlo, celkem se vyjasnilo a nezmokli jsme :-)

Po obědě v Mařenicích a prohlédnutí si kostela sv. Máří Magdalény jsme se přesunuli do osady Naděje. Auto jsme zaparkovali na kraji cesty (tak jako další před námi) před rozcestím se zákazem vjezdu, odkud jsme se nakonec okruhu vrátili a vyrazili chatovou osadou po cyklostezce směr nádrž Naděje. Cesta vedla po pěkné asfaltce lesem, občas jsme potkali nějakého cyklistu nebo pěší s košíčkem na houby. Podél cesty jsme viděli poměrně dost bunkrů, další byly podle mapy rozeseté po lese, takže milovníci vojenství a kluci by si určitě přišli na své jejich bližším prozkoumáváním. Šlo se většinu cesty do kopečka, ale vzhledem k sice kratšímu, ale dost kamenitému úseku poslední části cesty bych trasu pro usnadnění neotáčela (aby se šlo do kopečka z druhé strany a pak delší část cesty z kopce). K samotné zřícenině se dá dojet krásně i s kočárkem - lesní travnatou cestou vlevo od asfaltky asi 140 m před rozcestníkem s informační tabulí. Jde to i po červené, ale tam je hodně kamenů a kořenů, tak bych to moc nedoporučovala. Zpátky jsme se vraceli neznačenou cestou hned pod rozcestníkem doleva (doprava pokračuje červená tz). Tato část cesty je taková trochu "vyklepávačka" (asi jako části cesty k Vřesové studánce, na Radhošť a na Javořici), ale projeli jsme ji v pohodě.