Za Kájou Maříkem do Mníšku pod Brdy

Lokalita: Střední Čechy

Trasa: Mníšek pod Brdy, parkoviště u zámku po "NS Mníšek pod Brdy" (zároveň chvíli žlutá tz a cyklostezka Mníšecko - Z) kolem zámeckého rybníku (tam. kde se odpojovala NS od chodníku(cyklostezky) jsme šli po cyklostezce a zase se napojili na NS) , dále pod zámkem na ulici Skalecká a odtud dál po NS (souběžně zelené tz) směrem na Skalku, ale v aleji (ul. V Lipkách) jsme neodbočili po NS a zelené doleva, ale pokračovali dál alejí až k ulici Sluneční (vpravo) a tou k ulici "K rybníčku" a po té jsme se napojili na cyklostezku 8131 a po té došli na Skalku. Zpátky stejně. Cyklostezka 8131 vede ale už rovnou od zámku, takže je možné jít už rovnou po ní, ale nám se to zdálo tou alejí romantičtější a víc ve stínu :-)

Délka: 6,5 km (z toho okruh kolem rybníku je 1,5 km, takže od zámku na Skalku 2,5 km jedna cesta (čistě po cyklostezce 3 km)

Povrch cesty: asfaltka a chodníky

Náročnost: kolem rybníku po rovině, na Skalku do kopce (převýšení cca 150 m), zpátky z kopce

Náklady:

Možnost občerstvení, odpočinku: restaurace v Mníšku, nahoře na Skalce stánek s klobásami apod., po cestě lavičky

Zajímavosti: zámek, poutní místo, výhled

Byli jsme zde: srpen 2015

Odkazy: zámek: www.zamek-mnisek.cz/

Poznámky: Na zámku pořádají i tématické prohlídky pro děti, takže kdyby bylo Verušce víc, tak bysme určitě zkusili projít i nějakou dětskou trasu.

Knížka Školák Kája Mařík byla někdy kolem 6. třídy ZŠ jednou z mých nejoblíbenějších a všech těch 7 dílů jsem přečetla snad 6x. Po téměř 20 - ti letech jsme se vypravili do dějiště knížek - Mníšku pod Brdy alias Lážova, kam Kája chodil do školy a do kostela. Jestli je Kája postava skutečná, vymyšlená a nebo něco mezi se, tuším, neví. Nicméně v Mníšku žila autorka Marie Wagnerová a i NS Mníškem se o ní i malém Kájovi zmiňuje.

Auto jsme zaparkovali na náměstí za kostelem (protože jsme si nevšimli velkého parkoviště u zámku, které bylo hned za rohem a bylo neplacené) a prohlédli si kostel a budovu městského úřadu (dřívější školu, kde Wagnerová žila) a přečetli první tabuli NS, která byla u kostela. Potom jsme se přesunuli k zámku, tam jsme nakoukli na nádvoří a do parku a vydali se kolem Zámeckého rybníku. Tam jsme nakrmili kačenky rohlíkem, který Verunka vyhodila z kočáru a vydali se směr Skalka. Zpočátku se šlo městem, později lesem. Skalka je vlastně poutní místo s kaplí zasvěcenou svaté Máří Magdaléně, uvnitř vyzdobenou jako umělá jeskyně, ve které prý světice později žila, s křížovou cestou a nově opravenou částí bývalého kláštera, kde probíhají asi svatby nebo výstavy (soudě podle výzdoby). Nahoře je i kiosek, kde se dá koupit něco k pití a klobása. Od kaple je pěkný výhled na město. Chvíli jsme zde poseděli a pak se vydali stejnou cestou dolů. Cestou zpátky jsme se ještě (už autem) stavili na hřbitově u hrobu spisovatelky a zajeli se podívat na nedaleké poutní místo "Malá Svatá Hora", kudy se putovávalo na Svatou Horu.